Podzimní výprava – stručný příběh, foto

VÝPRAVA DO PROSEČE A OKOLÍ
Ve čtvrtek 29.10.2015 jsme se sešli již v 7 hodin ráno v klubovně. Zhruba do pěti minut byli skoro všichni členové expedice nashromážděni. Rozdělili jsme mezi sebe jak nezbytné, ale jak jsme později zjistili i úplně zbytečné vybavení.  Byli jsme připraveni, sbaleni, naloženi těžkými batohy, ale šťastni, protože jsme se konečně uráčili k odchodu z naší klubovny. Vydali jsme se na autobusové nádraží u kina, kde jsme se po menších komplikacích všichni včetně Vény sešli. Dobře naladěni jsme se dočkali příjezdu autobusu, který nás po menších komplikacích s nákupem jízdenek dovezl až do Litomyšle. V Litomyšli jsme měli kratší pauzu na nákup snídaně a probrání se z polospánku způsobeného brzkým vstáváním… Když jsme se tedy všichni občerstvili, nastoupili jsme do autobusu a pokračovali do Proseče.

Když jsme v Proseči vystoupili z autobusu, tak jsme si to namířili svižným krokem do záchranné stanice Pasíčka. Tam jsme se díky nám přidělenému průvodci dozvěděli mnoho zajímavých informací o zraněných, nelegálně chovaných, či jinak poznamenaných zvířátkách. Poté jsme se plni zajímavých a užitečných informací přesunuli zpět do Proseče, přesněji řečeno do nákupního centra COOP, kde jsme vybílili regály a následně upalovali do našeho nového domova, kterým se stala skautská chata, která je vzdálena asi 800 metrů od města. Chatu jsme shledali jako velice krásné a vybavené obydlí. Po příchodu jsme se ihned rozdělili do pracovních skupin a začali jsme štípat dříví, vařit oběd, připravovat nocleh, oheň a  plno dalších zcela jistě užitečných věcí. K obědu jsme uvařili výbornou hustou rajskou polévku a s plnými žaludky jsme si dali asi půlhodinovou pauzu. Po pauze následovaly hry, hledání kešek, a drobné dodělávky a příjezd Krokyho. K večeři byly špekáčky a chléb. Po výborné hostině jsme Hominovi, na kterého jsme netrpělivě čekali, připravili menší překvapení.. :-). Po jeho příjezdu následoval slavnostní slibový oheň, u kterého si Véna složil svůj skautský slib. Následně jsme si zazpívali a šli jsme spát, abychom nabrali sílu na další náročný den.

Ihned po probuzení jsme se nasnídali a vydali se směrem na Zderaz. Po cestě kluci zdárně našli několik kešek. V samotné Zderazi jsme si prohlédli skalní obydlí a “naladili“ kurz Pivnická rokle. Už na začátku tohoto málo známého českého Grand Canyonu, jsme shledali, že to nebude úplně jednoduchá cesta. Zhruba v půlce rokle jsme lezli po kládách, větvích a připadali jsme si jako nějací průzkumníci v neobydlených krajinách. Po úspěšném průzkumu tohoto kaňonu jsme se najedli salámem a chlebem a pokračovali jsme zpět do Zderazi, kde se od nás odpojili Martin, Véna a Vojta, jelikož jeli na rádcovský kurz. Avšak my statečnější a odvážnější jsme pokračovali v cestě. Šli jsme kolem Kolumbova vejcete a  Dudychovy jeskyně, kam jsme všichni vylezli, ale dolů už to bylo horší….

Po příchodu jsme si všichni dopřáli zaslouženého odpočinku a chutné večeře. Zahráli jsme si hry, upekli makovec, přivítali Mária, který přijel, a šli jsme spát.

Ráno jsme si záhráli Vojtovu hru, zabalili jsme si věci, uklidili chatu, zamkli a vydali jsme se na zastávku autobusu. Po příjezdu autobusu do Litomyšle jsme našli pár kešek, podívali se na zámek a prošli po městě. Poté přijel náš autobus a naše cesta se již rychle chýlila ke konci……

Napsal Lukáš

Foto: VojtaHomin
Vojta, Jeník, Lukáš, Šimon, Homin a spol.

Přidej komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Confirm that you are not a bot - select a man with raised hand: